Den 4: Odpočinek a MS ve fotbale

Tak dneska jsme chteli jit na hrad ver a la santísima. Ale nejak jsme nevstali. Vzbudili jsme se pozde, pomalu jsme se nasnidali a pak jsme tak nejak byli na dvore, ja jsem si tam vzala pocitac, psala blog a posilali jsme si s Toňi hudbu pres bluetooth. Marcelo a Consoli uz odjizdi, takze tu tak ruzne pobihaji a bali. Toňi jde s detmi do bazenu a my s Pedrem a los viejos (bar, ktery ma jedna Korejka, kt se jmenuje Miya) na cocacolu a trochu se projit. Dnes se myslim nic moc velkeho dit nebude. Az vecer teda! To bude mazeeec! El mundial!!! Jeste nevime, jestli ho budeme poslouchat v radiu, kde je dobre, ze vse komentuji, nebo pujdeme nekam do baru prizit si a sdilet tu uzasnou atmosferu. Ja bych byla teda spis pro to druhe bo to bude velky narez!
Taky jsme furt nevedeli, stli uz dneska okolo jedne odpo nebudeme muset jet do Madridu ptz Pedro tam ma nejakou schuzku ci co. No nakonec jsme se rozhodli zustat v tomto prenadhernempueblu az do ctvrtka. Ÿuhuuu!!! A zitra prijede José se svoji pritelkyni Pilar! To bude superni!!! Hej no nic, toz my jdeme. Navic je venku desfile jako minuly rok toz se tam asi zastavime.
A zitra a la pisciiiiiiina!!!! Yuhuuuuu!!!! Tak my jdeme!
No...tak jsme sly, kde ma byr ta Korejka Miya, dali jsme si tam cocacolu a pak jsme vysly na jeden z balkonu, ktere jeji bar ma, a sledovali desfile. Byl to strasny ramus, kus sem toho nahrala, abyste slyseli tu atmosferu, jak to nekde upnu, hodim to sem taky. Kdyz uz nas z neustaleho troubeni aut zacala trestit hlava, sli jsme domu, najedli se (Juani udelala ensaladilla rusa...to je tak strasne dobre! Se povari brambory, vajicko natvrdo, cely se to tak jako roznafna vidlickou, aby to bylo takove spis kasovite, da se do toho konzerva tunaka nebo nakych rybicek, olivy, majoneza a mozna este neco a jak je z toho takova jakoby jemna pasta, toz to je hotove uz), po obede jsme si dali siestu, ktera byla velmi fajn, a pak uz byl cas vstat, pripravit se a vyrazit sledovat nekam zapas v MS ve fotbale 2010 (Sudáfrica), Espana x Holandsko. Rozhodli jsme se jit do Pitogordo, kdyz ne na cely zapas, tak urco aspon ezacatku. A bylo to opravdu mazec! Pitogordo narvany k prasknuti, 2 nebo 3 lidi tam meli vuvuzely, jeden tam chodil s megafonem a neco rikal a byl tam Raúl s obrovskym bubnem, do ktereho stale bubnoval nejake ritmy a lidi tleskali a zpivali. Nejvic se mi libilo Yo soy espanol, espanol, espanol. Pak samozrejme nesmelo chybet A por ellos (mimochodem, vsichni mi moc chvalili cervene tricko A por ellos, ktere jsem si na ten vecer vzala) a Que viva Espana. A pak spoustu dalsich popevku, ktere ani nemely slova, jen ritmus a pak se do toho rvalo Espana. Objednali jsme si s Pedrem pivko a pak uz zacal zapas. Kdyz znela spanelska hymna, vsichni dojednoho zpivali, aspon nanana, kdyz ta hymna nema text. Chvilku jsme pak este zustali v Pitogordo a snazili se sledovat zapas, ale televize tam jela neuveritelne potichu, ti s vuvuzelama porad troubili a jeste tam byl nekdo, kdo tam poustel houkacku, takovou tu normalne policejni nebo ze sanitky, no po asi 10 min jsme to vzdali a sli do jineho baru, kde nebylo tolik lidi, navic tam byla klimoska, takze tam nebylo takove udesne vedro, a meli tam televizi hlasiteji. No po prvni tretine jsme se rozhodli, ze bude lepsi sledovat zapas vklidu v radiu. Jenze to sem fakt nemohla tusit, ze se tady radio porad, ale constantemente rozladuje, takze jsem ze zapasu mela velke kulove. Byla bych rada zustala tam v tom druhem baru ptz tam bylo aspon slyset, co hlasatele rikaji. No a jelikoz me to neustale sumeni a chrceni mega nebavilo, vytahla jsem si radsi neocube a chvilu si s nim hrala. Do toho prisel Simón (syn Tobíase a Toňi, Pedrovo sestry) a tak se tak chvilu dival ana ten neocube a pak si zacal taky hrat. Jemu se to tak mega libi... A porad chtel, abych mu delala poharek a male trojuhelnicky a velke trojuhelnicky a hada a ja nevim co vsechno, no super to bylo. No a pak uz se blizil konec zapasu. A zrovna kdyz prisel ten tolik dulezity spanelsky gol, radio udelalo: Gooooooooxssssshhh....a vyplo se. Pedro to pak znovu vyladil, ale vamos, to uz pak nebylo ono, nejdulezitejsi gol poprve jsme proste neslyseli. V barech ho pak nekolikrat opakovali a mozna jeste opakuji, tak pak jsme ho videli teda no. No a kdyz vyhrala Espana...sme s Pedrem upe hrozne moc kriceli a zpivali Campeoooones campeoooooones ooeeeeoeeeeoooooeeeee a porad. A kdyz jsme prisli dolu, Toňi tam tancovala a taky cosi zpivala a ja jsem zacala s Yo soy espanol a Simón se to uplne neuveritelne rychle naucil a pak si to celou cestu se mnou zpival, uplne porad. Pak jsme vecereli a pak ze pujdeme na namesti, kde se lidi koupali ve fontane Altozano, skakali do ni a sdileli radost z tak duleziteho vitezstvi. Zase tak uplne moc jich tam ale nebylo ptz sme tam dorazili cca hodinu po skonceni zapasu, toz jsme sli do Pitogordo Toňi, Simón, Pedro a ja. A tam jsem si i ja vyzkousela vuvuzelu! Byla teda takova mala, coz jsem cekala, ze bude vetsi, ale superne troubila. Nechala nam ji tam Consoli, novia od Pelaya, toho jak nas minuly rok mega mega moc zval na cortos ptz byly jeho narozeniny. No Toňi se Simónem uz potom odesli a my ze tez pujdeme, ale jak jsme sli pres plazu (namesti), potkali jsme zase toho Raúla s tim bubnem, jak tam furt chodil a jak bubnoval aji v Pitogordo. Uz byl takovy trosku opity, rikal: No, ja uz jsem rekl zene, aby vzala deti domu, aby nevideli tatinka v takovemhle stavu. :D A bavili se s Pedrem o fotbale a bylo to uplne superni. Asi po pulhodine pokecu s Raúlem jsme si sedli venku u baru del Moro. Nejdriv jsme tam byli 4 – Pelayo, ta jeho Consoli, Pedro a ja. Po case prisla dalsi Consoli se svoji dcerkou, Moro a este tak dalsich 10 lidi a tak sme tam tak ruzne kecali a popijeli cubatas. A najednou ta Pelayovo Consoli ze stli neznam totu pisnicku. A vytahla mobil a pustila neco od LODVG. Tak se tam zacaly hromadne pres bluetooth posilat pisnicky – maaaam La rumba portuguesaaa!!! A tez mi Consoli poslala jeste jednu pisnicku od Estopy, co maji na tom X jako ty duety, ona mi poslala ten duet s Rosario Flores. Ja ho sice mam, ale na extraíble v Madridu, a ja ju chtela hnedka. :) A rano mi Toňi este poslala kousek nejake anglicke ale uplne superni pisnicky, pry ji nazpival ale nejaky hispanohablante, a ze to dycky uvadelo nejaky porad na telecinco. Tak tu musim v Madridu taky pohledat.No a tak sme tak kecali,poslouchali a posilali music skoro az do pul pate. Do posteli jsme se dostali v 5 a usnuli tak okolo seste. 4 hodinky opravdu nic moc. Proto si jdu ted dat siestu. :)