viernes, 2 de agosto de 2013

Como el agua en el río

...va fluyendo el tiempo, trayendo cambios y llevándose el pasado poco a poco. ...y al final llegó el final ...y todo cambió. Se acabó el cuento de hadas. Ese maravilloso sue?o lleno de ideales que nunca podrían llegar a hacerse realidad... Y yo, siempre dispuesta a luchar con todas mis fuerzas, en los últimos momentos ya lo sabía. Ya me di cuenta... y pasó. Lo dije...y no me creyeron...a veces no te creen, por muchas explicaciones que dés...sólo tú sabes la verdad y sabes que es verdad. Los demás siempre tienen la opción de no creerte por muy sincero que les seas... y todo terminó. Dicen que el tiempo es el mejor médico. Ojalá tengan razón.

jueves, 21 de febrero de 2013

Na hlavu postavený

Tak si občas říkám, jak některý věci na tom našem světě kulatým tak zajímavě fungujou/nefungujou. Až je to s podivem. Jsme schopni vyletět do vesmíru a nejsme schopni sejít se s někým ze sousedství. Máme počítače, ale i přesto si textový soubor z internetu stáhneme a vytiskneme. Každá univerzita má svůj informační systém, avšak téměř nikdo jej nepoužívá. Všude vyplňujeme naši e-mailovou adresu, aby nám pak dopis byl zaslán poštou. Vkládáme tolik energie do tak zbytečných věcí, až je to neuvěřitelné. Od předvčerejška řeším problém s Českou poštou. Včera mi měli doručit balík do ruky. Podle názvu této služby bych tedy očekávala, že mi balík předají přímo mně osobně do rukou. Včera ráno tu někdo krátce zazvonil, vzala jsem si tedy bundu, zazvonění se ozvalo znovu, já vklouzla do bot a když jsem sešla dolů, nikdo tam nebyl. Šla jsem se tedy podívat, zda mi ve schránce nenechali nějaké oznámení. Nenechali. Zato jsem ale v rohu u dveří objevila obrovskou krabici plnou různých letáků a novin. Říkala jsem si, co to tam dělá, no byly to letáky, o které nikdo nejevil zájem. Doručovatelé letáků je narvali lidem do schránek a ti je jen vybrali a nechtěné papírové spamy rovnou vyhodili do oné krabice. A přitom Billa, Albert, Tesco, všechny obchodní řetězce mají svůj web a na něm zveřejňují letáky se slevami na jejich zboží v elektronické podobě. A ty tištěné nikdo nechce, přesto se tisknou dál a dál. Tuny letáků, tuny papíru, který se musí recyklovat, čímž se promrhá další energie, která by se dala využít jinde. Naproti tomu pořádáme kampaně na záchranu lesů a divíme se, když někde vidíme statistiky, kolik odpadu jsme schopni vyprodukovat. Chapadla všudypřítomné propagace a reklamy jsou mocná a útočí na nás ze všech stran. Lákají nás do lepkavých osidel a my se jim často ani nebráníme a kupujeme, ráno vstáváme, abychom byli v obchoďáku první a mohli si koupit ty jedinečné produkty v akci, ač letáky zatracujeme, nechceme a stále odmítáme. A na konec této mé krátké a asi dost neuspořádané úvahy přidám jeden vtip: A: Hele, jak mám do anglickýho životopisu napsat roznašeč letáků? B: Spammer.