Den 35: Stříhání vlasů, doma u Anity, Rita

Rano sme se vzbudili s Pedrem brzy, posnidali sme, udelali co bylo třeba a pak sme tak ňák nemeli co delat. Pak vstala Belén a Manu a Marcos senějak pořád neměl k tomu, ze by mohl vstavat. Belén ho šla budit, bylo to uplně krásné, mu říkala Marquiňo cariňo, vstávej, jdeme do bazenku, a on tak nějak pořád nic. Ya me tenía preocupada. Manu tam šel potom taky a tak ho tam budili. On už se pak probudil, ale nechtělo se mu z postýlky. Tož sme ho s Manu lechtali a on pak teda vstal a šel s Belén a Manu do bazénu. Já chtěla jít taky, ale měla jsem už zamluvenou kadeřnici, tož sem zůstala doma. Okolo dvanácté přišla. Jmenovala se Teresa, uplně mega sympatická, hrozně krásně mluvila, skoro mi to připadalo, jako by ani nebyla z Extremadury ale spíš někde od Santanderu, kamarádka Almudeny a hrozně dobře stříhá. :) Tak mi zkrátila vlasy, takže už mi neni teď kvuli nim furt takový vedro a mezitím co já se šla osprchovat, ona ostříhala aji Juanitku. Když jsem pak přišla dolů, už tam nebyla.
Pak sme s Pedrem přemýšleli, co bysme mohli dělat. Do baru se nám nechtělo, Chivino nepřišel, tak sme šli domů k Anitě. Ta nám dala pivko a aperitivky, takže to stejně bylo skoro jak v baru. Bavili sme se o všem možném, třeba i o tom, kam by se dalo zajít na ochutnávku čerstvých fíků, ne těch sušených. A tak doufám, že hodně moc brzo půjdeme, už jsem na to mega zvědavá. Čerstvé fíky sem nikdy nejedla.
No pak sme šli domů na oběd a na siestu. Odpoledne sme nedělali nicmoc, jen sme šli na krátkou procházku před večeří a pak už se nám nikam nechtělo. Abysme teda neseděli uplně jenom doma anebo nešli hned po jídle do postele, vytáhli sme si všichni židle a sedli sme si venku. A jak sme tam tak seděli, přišla za náma taková uplně sympa pani, jmenovala se Rita, s nadherným pejskem (Luna). Tahle Luna nebyla tak maličká jako ta o d Ana Mari, ale zlatá byla taky. Přišla ke mně, začala mě trochu olizovat a pak si na mě vyskočila předníma packama, jakoby mě chtěla obejmout. Uplně se ke mně tak jako vypjala, byla uplně roztomilá. Rita má taky kočičku, která nevím jak se jmenuje, ale ta se hladit nenechala. Ta si tam tak různě chodila a Rita ji potom šla hledat. A když už sem byla doma, eště sem z okna slyšela, jak na ni volá. :)