Den 30: Los lavaderos

VIE, 06/08/10
Rano jsme pomalu vstali, posnidala jsem mleko s cerealiemi a Pedro ze pujdou s Juanitkou nakupovat. My s Consoli sme mezitim ustlaly vsechny postele a ja pak sla za Marcosem do jeho pokoje, kde hral nakou hru na playstation. Bylo to super. Byla to naka hra se Spidermanem a on mi ji uplne superne popisoval. Pak jsem sla chvili na dvur a psala blog. Belén mezitim varila uplne vynikajici spagety, na dvur to prijemne vonelo tim smazenym/prazenym/pecenym rajcetem. Mezitim se vratil Pedro a prisel take Chivino, toz sme sli do Pitogordo na caňas. Sla s nami i Belén a bylo to super. Stavili sme se jeste v takovem obchode, kde prodavaji jamón ibérico, kde si Belén zamluvila balicek a pak sme sli do baru La Posada a pak jeste jednou do Pitogordo a domu. Dali sme si siestu. Po sieste sme nedelali nic moc. Byli sme doma, ale prisel Juanito a Anita, toz sme byli v kuchyni, pili kafe, kecali, pak sme si vytahli zidle na \dvur a tak. Belén davala Juanitce masaz nohou s takovym hrozne hustym jako olejickem, vonelo to jak takove to do nosu, co protahne, kdyz ma clovek rymu, a pak mela takovy haluzovy jako box s nejakou zmrzlou tekutinou, to bylo hermeticky uzavreno a cele to bylo studene a tim se dalo uplne krasne chladit, kdyz se to zabalilo do ubrousku. Pak se tam s Consoli zkraslovali a pak tak nejak uz byl cas vecere.
Vsichni rikali, jak ty spagety, ktere uvarila Belén, jsou fuertes, no mne moc chutnali. Toz jsem je aji vecerela. K nim mi Juani udelala rajcatka s olivovym olejem, toz to byla mnamka. Po veceri prisel Chivino a ze pujdeme nahoru k bazenu. Toz sme sli. Po ceste sme se stavili u takovych jako lavaderos, kde se driv pravalo pradlo. Byly to takove tri kamenne sestupne jdouci obrovske nadoby, kde proudila voda a kde se pravalo. Drive tyto lavaderos byvali v Montánchez na jinem miste, ted je prestehovali k bazenu. Voda uz tam neni, toz sme si do nich s Pedrem zase vlezli (es q Pavli se tiene q meter a todos los laos) a jak to bylo velike, prosla jsem temi tremi lavaderos az na konec, kde jsem se posadila na tu nejvyssi cast, zatimco Chivino s Pedrem tam neco resili. Potom prisli za nami a pak uz sme sli k tomu bazenu. Hrali tam bozi songy, dokonce od Alejandra Sanze Nuestro amor será leyenda, coz me dost prekvapilo, a bylo tam hrozne prijemne. Jak to je vys, toz tam vzdycky corre el airecillo. Cestou k bazenu sme jeste potkali jednu pani, ktera uz nevim jak se jmenuje, ktera mela uplne uzasneho maleho pejska, fenku, jmenovala se Luna. Toz sme si ji tam chovala v naruci a Luna byla uplne tranquila, ani se nehybala. Az kdyz sme ji polozili resp. postavili na zem, zacala byt trochu aktivni. Ale byla uplne rozkosna, jak mi lezela v naruci uplne odevzdane.
U bazenu jsme si sedli a dali si piti (yuhuuu ja zase moje beso extremeňo), prinesli nam k nemu solene buraky a my kecali a byla pohoda. Docela me prekvapilo, ze kdyz sem chtela beso extremeňo, pan nevedel, co chci. Toz sem mu rekla, ze je to licor de bellota a on ze jo, ze to maji. Ale byl preocupado, ze beso extremeňo je mozna nejaka jina dalsi znacka a treba ja tamtu co oni maji nechcu. No pak sme si to vysvetlili a dobry. Priste budu pedir licor de bellota. :o)
Pak jsme se sli jeste chvili projit a ze pujdeme domu. Chivino nejdriv, ze u sveho domu nas uz opusti, ale nakonec s nami sel az dolu. Jak sme tak sestupovali dolu, Pedro si najednou uvedomil, ze tak nejak nema klice od domu. Byla uz jedna hodina a nekteri uz spali. Strasne sem nechtela bouchat tam na dvere a budit cely dum. No stesti nam pralo, kdyz uz sme byli skoro doma, potkali sme Marcela v aute, ktery se taky odnekud vracel, toz sme se ho zeptali stli ma klice. Rikal, ze ee, ale ze Consolita na neho ceka. Cekala, tak nam potichoucku otevrela a my vklouzli temer nepozorovani domu.
Marcelo se vracel z Cáceres, kde byl mimo jine taky nakoupit. Koupil mi ten tolik v televizi zminovany depilacni krem Veet, ktery jsem se rozhodla vyzkouset. Jsem na to mega zvedava. Pokud to bude opravdu tak superni, jak rikaji v reklamach, rozhodne do toho jdu!
A pak uz sme sli spat. A bylo vedro. Strasne vedro. Udesne vedro. Priserne, vycerpavajici vedro. Tu noc sme se s Pedrem porad budili a skoro nic sme nenaspali. V sest sem se zvedla a sla dolu na dvur bo to uz fakt neslo. Prisla jsem tam a zrovna prochazela Belén, ktera sla na zachod, a pak taky Marcos. Prisel taky Pedro a tak sme si udelali takovou malou nocni osvezujici session na dvorku. Pak sme opet s Pedrem sli nahoru do postele, ale to uz sme nespali vubec. V 8 rano mi zazvonil budik, protoze v sobotu byva v Montánchez mercado, tak sme se s Belén tam chtely jit podivat.