Pája se opět hlásí

SÁB, 28/08/10
Decka, vzdavam kazdodenni psani na blog. Uz sem to vzdala pred casem. Bude lepsi pisat sem delsi a zajimavejsi prispevky shrnujici vice udalosti a ne kazdy den psat o tom, jak se nic nedelo.
Takze od ty doby, co sem tu byla naposledy, se stalo par veci. Zamilovala se nam Belén, ktera v nedeli minuly tyden odjela zpet do Córdoby, byla tu Toňi s detmi, meli sme jidlo s Pedrovo kamosi v La posada, ochutnala jsem fiky ne ty susene, videla sem iberskou sunku a zazila jsem tu uplne superni actuaciones, o kterych se tu rozepisu.
Belén se nam zamilovala do velmi sympatickeho Barcelonana Manola. To sme jednou vecer sli ven a on si s nami sedl ke stolu a dlouho, moc dlouho si s Belén povidali a bylo to moc fine. Ona uz odpoledne byla venku. Pry navstivit Marijose, tu z Castellónu. Pozdeji mi rekla, ze nebyla navstivit Marijose, ale ze byla s Marcosem a s Manolem na hrade a ze Manolo ji udelal moc krasny fotecky. :) No a od toho vecera Belén kazdy vecer a nekdy i odpoledne chodila ven a vracivala se pozde k ranu. Jednou se vratila v 6 rano. V 11 se probudila a prisla do kuchyne uplne krasne mrtvoucka. :) V sobotu a jeste v nedeli rano, v den jejiho odjezdu, sla do bazenu rozloucit se s Manolem. Pak odjela do Córdoby a mi bylo trochu lito, ze jsou od sebe tak daleko. Jake vsak bylo pro mne prekvapeni, kdyz mi Pedro predevcirem rekl: „Mas nejake zpravy o Belén?“ Trochu me ta otazka prekvapila. Belén prece mne nebude volat na zahranicni mobil a odjinud sem s ni nemluvila. „Belén prave sedi ve vlaku smer Barcelona.“ Tak to byl pro me sok! Ale je to superni, tak doufam, ze se spolu daji dohromady. Marcos z toho nadseny nebude, ale ja bych to Belén hrozne prala.
Tusim v patek, kdyz tu jeste byla Belén, prijela Toňi s detmi. Hugo od ty doby, co sem ho videla naposledy, mega vyrostl, uz sam chodi a je mega akcni. S detmi byla velka sranda, casto sme si hrali na dvore. Nejsrandovnejsi bylo, kdyz Toňi pustila Hugovi z mobilu Torero od Chayanna. Hugo sedel v kocarku, mobil u ucha a tancoval. Tancoval tak vehementne, ze se sam s kocarem premistil z jednoho konce dvorku na druhy, no sranda. Casto sme taky s Toňi a detmi zpivali. Je videt, ze Toňi se detem hodne venuje. Simóna napriklad mega bavilo chytit se do krouzku, chodit dokola a zpivat takovou jednu pisnicku, v jejiz jedne casti se reklo cosi a vsichni jsme si drepli. Marcose nikdy nicim takovym nebylo mozne zabavit, pokud mel televizi, playstation, Nintendo ci jinou podobnou blbost, toz se zabavil, ale jinak ne. To Simón treba hodinu tancil na ulici a zpival a mega ho to bavilo. A hadanky“ Ah jak Simóna bavily hadanky! Vydrzel hodiny a hodiny hadat hadanky. A dokut se nevycerpal nas repertoar vsech hadanek, co sme znali, furt chtel dalsi a dalsi.
Taky sme s Pedrem pretextovali jednu pisnicku. Je to pisnicka trochu sprosta a srandovni, my sme si ji predelali k obrazu svemu. Jeji puvodni text je:
El coňo la perra de la tía Isabel,
la tiré del rabo y me quiso morder.
Me quiso morder, me quiso morder,
el coňo la perra de la tía Isabel.
My sme si tuto pisnicku pretextovali pote, co Juanitka sla nakoupit do obchodu „La casa de la sopa“, kde ji prodali kilo hnusnych rajcat.
Nas text:
La puta la Sopa me quiso vender
un kilo tomates de antes de ayer.
De antes de ayer, de antes de ayer,
los putos tomates me quiso meter.
V den, kdy sme vymysleli tento svetoborny text, sme meli jidlo skupiny vsech Pedrovo kamosu, co se drive schazeli. Bylo nas okolo triceti. Meli sme menu v La posada a bylo to skvele. Nejdriv sme se vsichni okolo druhe odpoledne sesli v Pitogordo, obesli par baru, kde sme si dali cortos a po zhotoveni superfotky na schodech vedoucich k fontane Altozano sme o pul ctvrte sli do La posada. Jedli sme (jidla bylo mega moc, tak obrovske menicko sem v zivote nevidela – tak nejdriv prinesli ibéricos: sunka, lomo, chorizo, syr semicurado, potom patatas revolcadas, coz je takove hrubsi bramborove pure s paprikou a nevim cim vsim, pak hranolky s tremi druhy masa, zakusek, kafe a panaka), po jidle sme se presunuli do baru hotelu v Montánchez, kde sme pili cubatas a poustelo se dvd s fotkama, moc pekne to meli udelane, vsichni vzpominali a bylo to moc dojemne. Tez vyber pisnicek tvoricich podklad tohoto dvd byl bezkonkurencne superni (Rosario Flores – No dudaría, Tengo el corazón contento v podani Operación triunfo a spoustu dalsich supernich songu). Pak se delaly fotky. Vsichni se se mnou furt chteli fotit, nejdriv se se mnou vyfotili vsichni muzi, pak vsechny zeny a pak vsichni. Bylo to superni, porad zpivali Pavlina Pavlina, como Pavlina no hay ninguna a byla u toho sranda. Pak sme se presunuli ke stolkum na namesti a o pul jedenacte sme sli s Pedrem domu, trvanlive jadro skupiny pokracovalo veceri a skoncili az nekdy v pet rano. Bylo to uzasne, poznala sem dalsi spoustu lidi, napriklad Coral, sestrenici Chivina, Javiho Bollino a jeho zenu Consoli, Pedrovo sestrenici Maríu del Mar, ktere vsichni rikaji la borrega a ktera je moc sympaticka, pak jednu pani, ktera se jmenuje Corazón de Jesús. Nedelam si srandu, fakt se tak jmenuje. Rikaji ji Corazón a mne to prijde uplne nadherne.
Ty fiky prinesla jednou rano Consoli. Puvodne sme chteli jit na (zahradu?) Chivina, kde maji fikovnik. Ale nakonec tam nejdeme ptz Chivo se k tomu furt tak nejak nema. Nemohla sem si fik utrhnout primo ze stromu, ale aspon sem videla, jak vypadaji nesusene a nerozplacnute a jak chutnaji. Kdyz sou sladke, chutna to jak marmelada. Kdyz ne, je to stejne uplne mega dobre. A jak sou nadherne kulate a ne takove placate jak znam z tech balicku, co se daji v Cr koupit o Vanocich.
Taky sem poznala mistni knihovnu. Kdyz je knihovna otevrena, od desiti do jedne se tam da jit na internet. Takze dalsi misto, kde je net, yuhuuu! Ovsem ta knihovna je takovy labyrint, ze se nam do ni moc nechce chodit. Jako to byste normalne nenasli tam! A toz sem tam byla jen jednou asi 20 minut a kdyz sem si tam chtela jit dovyridit veci, ktere jsem behem te ctvrthodiny nestihla, tak bylo zavreno. Takze nic no. Jako na net uz se do Madridu fakt tesim. Ale jinak se mi tam teda vubec nechce. :) Jinak se mi ta knihovna ale libi. Je velika, se está super a gustito s klimoskou a maji tam pocitace a net a vsechno, pusobilo to tam na me mega moderne, na to, ze je to knihovna vesnicka, ji maji naprosto vymakanou.
Iberskou sunku maji v baru El moro. Norrmalne ji tam maji povesenou nad barem a kdyz je treba, odkrajuji z ni lonchas. Je to mazec, normalne noha prasete, s kopytem a vsechno, s kosti, nalozena v soli se zavesi nekde, kde mega dlouho casu zraje a pak uz je to ta sunka.
Predevcirem sme byli na uplne nadhernem koncerte! Den pred predevcirem tu zacal paty rocnik encuentros en Montánchez, setkani tri kultur. Je to vzdycky pet dni vsemoznych akci, divadlo, koncerty, entregas de premios etc. Encuentros tohoto roku byly zahajeny koncertem José Merced. Odehraval se na hrade a flamenco puro y duro se neslo letni noci az k nam domu, procez sme si s Pedrem vytahli zidle na balkon a jelikoz sme nemeli listky, uzivali sme si koncert z pohodli domova. To sem po roce objevila, ze v tom jakoby obyvaku, co maji tady nahore, maji docela slusny balkon. Sem to vubec nevedela. :) No a predevcirem! Predevcirem byl uplne uzasny koncert! Sli sme na nej s Marisol Cloti a Mercedes Rosco. Byla to skupina venujici se sefardske hudbe. Ta zpevacka mela uplne nadherny hlas! Cele to taky uvadela a jak nadherne mluvila! Jak cista a skvostna spanelstina! Ah dios mío! To bylo tak nadherne! Zpivala ve spanelstine, stare spanelstine sefardskych pisni, galicijskoportugalskem dialektu, arabsky, anglicky, galicijsky... Mazec! Nejvic nas vsechny dostala pisnicka Sueňo, kterou venovala lidem, kteri nemohou mluvit a taky tem, kteri volaji a jejich vykriky nikdy nejsou vyslyseny (tercer mundo). Byla to sefardska melodie, na kterou zpivala jen ááá. Tato se opakovala trikrat. Nejdriv zpivala ááá s rukama v urcite pozici pred pusou /znelo to nadherne/, pak hmmmmmm a pak ááá naplono, ktere se neslo salem. Po skonceni teto pisnicky sme vsichni zustali uplne fuf. Tento song zpivala jen ona bez doprovodu nastroju. Takhle zazpivala jeste jarchu v arabstine ze dvanacteho stoleti, kterou se skupinou zhudebnili. To taky znelo nadherne! Pak taky zpivali dost pisnicek z Galicie, anglickou pisnicku Sweet heart, ktera byla adaptaci na pisnicky, ktere se zpivaly pri pouti do Santiaga de Compostela. Moc se mi libila cantiga v galicijskoportugalskem dialektu. Mela nadhernou melodii, pekny text, bylo tam to portugalske a taky na ni vystoupila na jeviste tanecnice skupiny. Ta na zaver predvedla asi 15minutovy tanec brisnich tancu. Jednou z poslednich pisnicek byl song Enero, ktery mel naprosto dokonaly ritmus, text s neuveritelnou hloubkou a ktery slozila ta zpevacka. Ona je uplne dokonala! Jmenuje se Elena. Fakt to bylo uplne bezkonkurencni!
Po koncerte sme sli nahoru na takovou jako cestu, ktere rikaji paseo a kde tancily 2 holky brisni tance na arabskou hudbu. Ta sice uz jela z kazetaku, ale stejne to bylo uplne superni. V Cesku se s timto nikdy nesetkam. Na Paseo byly tez arabske stanky a stan, kde nabizeli caj, arabske typicke sladkosti a kam clovek musel vstupovat bos. Ochutnala jsem tam cosi, co melo trochu cokolady a jinak to bylo jak z cukrove slamy, ale bylo to mega dobreee!!!
Nasledujici den byl koncert skupiny s naprosto extremadurskym nazvem Barrunta bellota. Tento byl realizovan tez en el paseo. Byli to dva borci, jeden hral na akordeon, druhy na housle. Moc nas jejich hudba nepresvedcila. Kdyz uz sme se rozhodovali, ze to zabalime a pujdeme domu, ozval se zezhora hlas Chaviho Bollina ze nahore delaji botellón a at se k nim pridame. Toz sme sli nahoru. Byl tam Chavi Bollino, jeho zena Consoli, Coral a par dalsich lidi, tak sme se k nim pridali. Sedeli sme na kamennem schodku, z plastovych kelimku popijeli güisqui s cocacolou a ledem a kecali. Okolo treti nas ztama vyhodili, ze to tam musi zavrit. Toz sme se sebrali a krome Coral, ktera unavena odesla domu, sme sli k sympaticke Rocío. Tam sem si dala jotabé s ledem (jako tenkrat minuly rok v tu noc, kdy sme udelali nocni silenstvi ve fontane Altozano) a s Pedrem napul sme si nechali udelat od Rocío hamburger. Dela je opravdu moc chutne. Pak sme este kecali a tak. Domu sme se dostali v pul seste rano. Na to, ze jindy spim treba deset hodin a nejsem schopna se dospat, sem po teto parbe vstala po peti hodinach spanku uplne cila. Az sem se sama divila. Trochu sem se nasnidala a vyrazili sme s Pedrem a Chivinem, ktery prisel, k Lorenzovi domu (cisnik z Pitogordo), ptz nam slibil plastove zidle. Mel je v garazi a jelikoz Juani mela v kuchyni 2 krasne rozviklane drevene zidle, rozhodli sme je vyhodit driv nez si na ne nekdo sedne a zmrzaci se a vyuzit nevyuzivane odlozene plastove zidle z Pitogordo. Lorenzo uz na nas cekal. Nalozil 5 zidli do auta a s Chivinem se pomalu vydali smer nas dum, zatimco my s Pedrem sme se vydali peskobusem. Kdyz sme dorazili, Lorenzo uz byl pryc a Chivo na nas cekal s zidlemi. Krasne, pevne, siroke, pohodlne uzasne zidle! Tak sme je nanosili na dvur a my s Chivinem sme si na ne sedli, bylo nam jedno, ze byly cele zaprasene, ale museli sme prece vyzkouset, jestli sou dobre. :D
No a posledni den pred nasim odjezdem do Madridu byla la bajada de la Virgen del castillo. To okolo pul desate vecer vsichni montanchegos zacali stoupat smerem k hradu. Nekteri zustali dole u kostela, nekteri vystoupali trochu a Pedro, Ani a ja sme vystoupali az nahoru. Pote byla virgencita vzata z ermity u hradu a podepirana osmi tlustymi tycemi snesena na ramenou alespon sedesati lidi dolu do kostela. Ja jsem ji taky chvilku nesla!!! Bylo to neco tak nadherneho!!! To byl tak uzasny pocit jit stejnym krokem s tou obrovskou skupinou lidi. Vsichni jsme kraceli jako jeden muz leva prava leva prava pekne pomaloucku, aby nam nuestra virgen nespadla na zem. Vsichni jsme kraceli v posvatnem tichu a ja si uzivala ten nadherny pocit byt chvili soucasti te velke skupiny. La quiero tantísimo a mi virgencitaaa!!! :*
No a ted sme uz zase v Madridu. Jeli sme s Lorochem. Cesta mi docela utekla ptz sem poslouchala mp3, ktera se mi nevybila. A dneska sem sla na univerzitu. Uz mam konecne vsemi stranami potvrzeny learning agreement!!!! Qué felicidaaad!!! Takze uz mam vse pekne vyrizene, coz znamena co? Ze zitra, v patek tretiho zari v 8 hodin vyrazime s Auto-res opet do Montánchez! Yuhuuu!!! Bude to znamenat zase asi dva tydny bez netu chjo ale budou fiestas, bude vyneseni nasi patronky zpet do ermity a tak vubec.
Toz se zase loucim a snad brzo zase bude nejaky ten prispevek.
Besitos!