Pavli en Espana - Mých nejšťastnějších 21 dní v životě (Úterý 28.7.2009)

Úterý
Tak k úterý už toho moc k psaní není. Tento den byl ve znamení balení a příprav na cestu zpět do Čr. Večer jsme eště pozdravili moje zlatíčka z Montánchez a Silvinku, zašli se rozloučit s Elisou a Marianem a ve vzduchu už visel smutek z loučení. Ve středu jsem musela vstávat před čtvrtou ráno, abych se dostala včas na letiště. Přemýšlela jsem, co bude lepší. Jestli jít spát brzo anebo nejít spát vůbec. Nakonec zvítězilo to druhé, no přišel José, tož sme seděli v obýváku, kecali, prohlíželi na notebooku fotky pořizované během celého tohoto užasného mojeho dobrodružství ve Španělsku, popíjeli kafe a čas strašně rychle utíkal. Tak strašně jsem si ho přála zastavit... Ve dvě jsme to zabalili a že půjdeme spát. Pedrovi se podařilo trochu usnout, José to zalomil hned, ale já sem vubec nemohla spát. Furt jsem přemýšlela, jestli mám vše sbalené, ale hlavně se mi strašně mega nechtělo...