Pavli en Espana - Mých nejšťastnějších 21 dní v životě (Neděle 25.7.2009)

Neděle
Neděle byla klidná, nicmoc jsme nedělali, ráno sme dlouho spali, pak udělali oběd, přišel José z práce, najedli jsme se a pak v posteli hráli Veo veo. Odpoledne jsme šli a la casa de Antonio na Tinto de verano. Pak jsme se vrátili a já už sem si tak některé věci pomalu začala dávat do batohu. A ten den mi José daroval překrásného Dona Quijota, v kůži vázaného, dva pěkně tlusté svazky. Sem zustala upe čumět ptž takový veliký dar... No a pak sme vytáhli tu moji mp3, kterou jsme původně chtěli vzít do Montánchez bo sme věděli, že tam bude Marcelo, který rozumí technice a že by nám s ní pomohl. No zapomněla sem na ni, tož sme ji potom s Josém zkoumali. Zjistili sme, že je vybitá, tak jsem si ji dala eště k Josému nabíjet a on se s námi potom rozloučil a odešel. S Pedrem sme pak kecali a byla taková jako divná nálada. Asi tím balením či co. Tož sme pustili pár romantických songů a bylo to divný. Po chvíli se nabila ta mp3, tož sem si do ní vybírala songy a Pedro zatím něco dělal. Potom přišel za mnou, lehl si na postel a trpělivě čekal, až si tam nahážu ty písničky. Byla sem do toho nějaká mega zabraná, tož sem nic neřešila. Ale pak sem si pustila La frase tonta de la semana s tím, že si to dám do té mp3 a pak mně došlo, jak sem vlastně upe blbá, že na ňákých songách vubec nesejde a tak sme se tam u té písničky upe objali a...bylo to takový...moc pěkný no. Ale divný. A pak sme šli radši spát bo bylo pozdě.