Chica vzpomíná: Jak se vlastně zrodila její vášeň pro španělštinu

Ti, kdo mě znáte, tohle všechno nejspíš o mě víte, a ti, co mě neznáte, určitě se ptáte, jak to vlastně všechno se mnou a tou španělštinou začalo. Nějak nemůžu spát a pročítám si moje staré zápisky z deníku, který jsem si psala během asi dvou let na střední škole. A v tom deníku jsem objevila zkopírované příspěvky z fóra mundolatino.cz, na kterém s pár nadšenci do španělštiny a španělské hudby sdílíme hudbu, postřehy a názory o ní, nebo jen tak kecáme. Moje kamarádka Lucka Hanusová (Elena, Pilar, Edna, vystřídala už pár přezdívek) tam jednou zapředla diskusi o tom, jak jsme vlastně začali se španělskou hudbou a kde jsme k ní poprvé přišli a jak náš latinohudební rozvoj pokračoval. A tak začala psát svůj příběh, já se pak přidala, no bylo to zajímavé sledovat. Ale všichni jsme se ke španělštině dostali v podstatě přes telenovely anebo jako v Lucčině a mém případě, přes jejich úvodní znělky, které se nám velice líbily. Já už teď telenovely nesleduji, jednak mě to nebaví a jednak na to ani není čas, ale díky nim jsem vždy věděla, co chci studovat, a to též i studuji.
"Muchas gracias, Naty Oreiro."
A tak tu ty naše příběhy dám.
Edna (Lucka Hanusová):
Teď mám konečně chvilku čas na psaní, tak můžu napsat to, jak jsme začínali s latinem. Nejsem si jistá, jestli to patří do téhle sekce, ale teď nevím, kam jinam bych to měla psát. Napadlo mě, že by se mohla založit sekce- Vaše začátky s latinem, kam by lidi psali , jak se k latinu dostali, jaké byli jejich začátky a jak ze začátku sháněli hudbu. Na druhou stranu si nejsem jistá, jestli by tam někdo psal
Efu:
piš to sem, však to tady překážem nebude a navíc za chvilu budem zas na úplně jiné stránce, takže to zapadne
a to téma radši ne, nika by s tím asi nesouhlasila ... a taky si myslím, že by tam napsali čtyři lidi a konec
Edna:
Efu: Máš pravdu. Myslela jsem si hned od začátku, že to pravděpodobně nebude moc lidí zajímat. Jen mě to tak dneska napadlo
Teď už ale k věci. Chicu znám i osobně. Chodili jsme spolu do školy. Ne přímo do třídy, protože já byla tenkrát v osmičce a ona v sedmičce. Jak tak počítám, známe se už 7 let. čas hrozně rychle utíká. Když jsme se potkali, moc jsem toho o latinu nevěděla. Znala jsem akorát Natalii Oreiro a Thalii. Znala jsem je díky telenovelám a líbili se mi ty úvodní znělky. Taky mě zaujala Španělština a právě díky ní jsme se seznámili. Když jsem přišla do té školy, hledala jsem někoho, kdo umí Španělsky a moji spolužáci mě seznámili právě s Chicou. Byla jsem nadšená. Zaujalo mě, když jsem ji slyšela mluvit. Byla tenkrát myslím v sedmičce ale mluvila už docela dobře. Okamžitě jsme si začali rozumět. Chica mi řekla, že se jí líbí španělská hudba. Tenkrát ještě nebyla tolik v módě cédéčka, a tak měla nějakou hudbu na kazetách. Pustila mi to a mě to zaujalo. často jsme se pak scházeli a poslouchali hudbu. Po nějaké době jsem začala hudbu hledat sama na netu. Dokázala jsem prosedět u počítače několik hodin a hledat písničky. Vždycky jsme byli hrozně moc šťastné, když jsme nějakou stáhli. Když jsem nějakou našla, okamžitě jsem ji posílala Chice. Když ona něco našla, poslala to zas mně. Nebudete tomu asi věřit, ale vždycky jsme se na každfou písničku hrozně moc těšili. Pak jsem na internetu našla nějaké lidi, kterým se taky líbilo latino. Ze začátku jsem se seznámila s různými lidmi, kteří měli nějakou webovou stránku o telenovelách. Pak jsem našla i lidi, kteří nějaké latino měli. Pokud jsem někoho našla, tak jsem dala kontakt Chice a obě jsme si pak s tím člověkem psali. Tímto způsobem jsme si sháněli první latino cédka. Stále jich přibývalo. Pak nastal okamžik, kdy jsem se musela s Chicou rozloučit. Ne samozřejmě úplně, ale věděla jsem, že už ji nebudu tak často vídat. Já nastoupila na střední školu- konkrétně obor sociální péče a Chica byla pak ještě rok na základce. Musím říct, že dodnes jsme dobré kamarádky a čas od času se i sejdeme. Chica je velice šikovná a našla už mnoho hudby. Dříve jsem hledala já a teď hledá zas ona. Ne že bych nechtěla hledat, ale nemůžu používat např. program Emule, protože tady mi to nefunguje a ve škole, kde by mi to mohlo fungovat bez problémů, jsou tyhle programy zakázané. Občas se mi ale podaří najít nějaká cédka i bez těchto programů, nebo od různých známých. Hledám si na internetu různé kontakty na různé lidi. Mám v kontaktech hodně cizinců a ti mi pak posílají hudbu. Neumím sice Španělsky, ale bavíme se Anglicky. Příští rok se chci začít konečně věnovat Španělštině. Je to můj velký sen a doufám, že příští rok budu mít více času a tenhle sen si vyplním. Moc se omlouvám, že jsem se tak rozepsala, ale myslím, že tohle téma je na dlouhé psaní. Jinak, dohodli jsme se s Chicou, že občas něco nahraju já a občas zas ona. Budeme se střídat. Obě jsme moc rády, když vám sem můžeme něco dát. Jak už jsem psala, ráda se s někým podělím o hudbu, kterou mám.
Chica:
Hola gente,
Cómo va? J Espero que todos estéis muy bien.
Nebyla jsem čtrnáct dní na netu, takže jsem se až teď dostala k podrobnému prostudování tohoto tématu, lépe řečeno té spousty příspěvků, co tu zatím přibyly.
Někdo se mě pár stránek zpět ptal, co za styl je Adriana Mezzadri. No, ona má některé písničky takové popové, některé možná maličko do rocku, ale je tam i dost takových trochu relaxačních, možná maličko styl Enya. V některých jsou i zajímavé nástroje, třeba panovy flétny a tak, takže to může budit dojem andské hudby. Jinak mám pocit, že Adriana je Brazilka, ale fakt nevím. Mám od ní ještě mimo nějaké portugalsky zpívané písničky, ale na cédku má portugalskou jen jednu, a to je ještě verze jedné španělské.
A teď moje začátky s latinohudbou.
„Eleno, díky za krásný přízpěvek na toto téma.“
Se mnou to začalo o velkých prázdninách, když jsem skončila pátou třídu základní školy a měla jít do šesté. Mám totiž jednu známou, která kdysi pracovala v jedné organizaci pro děti a já s ní jezdívala na tábory, i moje ségra tam jezdívala, takže se stala takovým naším rodinným známým. Po čase odjela pracovat na nějakou dobu do Anglie, kde se seznámila se Španělem Andrésem, se kterým se do sebe zamilovali a po čase se vzali. Pak žili pět let ve Španělsku (Yecla – Murcia). O letních prázdninách vždycky přijížděli do Česka navštívit její rodiče a vůbec příbuzné tady. A to jsme za nimi vždycky jeden den přišli na návštěvu. A já jsem se nějak začala zajímat, jaká že je to vlastně ta řeč, kterou se mluví ve Španělsku, jak zní a že bych se ráda naučila pár slůvek. A tak mi maminka té kámošky půjčila domů nějaké první čtyři lekce španělštiny pro samouky na kazetě, a já začala studovat první slovíčka (mesa, casa atd. :-D).
Pak se nějak u nás začal vysílat Divoký anděl. Mně se líbila ta úvodní písnička a hlas té paní, která ji zpívala. Začala jsem se pídit po tom, kdo to je a tak vůbec. A tak jsem poznala Naty Oreiro, začala si od kamarádky nejdřív na kazety a pak i na cédka shánět její písničky, až jsem sehnala všechny tři její cédka, která tvoří základ mé latino diskografie. No a pak přišla Rosalinda a s ní Thalia a hity Arrasando a Regresa a mi.
No a pak je tu příběh s Ednou. To se u nás na základce rozšířila vzrušující zpráva, že do tehdy 8.A přijde nějaká nová holka. Já tím byla hrozně nadšená, těšila jsem se, že bych mohla případně mít novou kamarádku. Ale ani ve snu mě nenapadlo, že naše kamarádství začne, a hlavně že bude až tak silné a už vůbec jsem nečekala, že se s Ednou tak nějak vzájemně „nakazíme“ vášní pro latino.
Edna ten první den přišla a já si pamatuju jako dnes tu chvíli, kdy jsem byla v jídelně na svačině a nějak jsme se tam srazily a ona na mě, že prý jestli je pravda, že umím španělsky. Tak jsem jí řekla, že pár slovíček ano, ona po mě chtěla, abych jí nějaká řekla, tak jsem to udělala, a tím to začalo. Pak jsem jí pouštěla nějaké písničky z kazet, co jsem měla ještě od té kamarádky, co si vzala Andrése. A pak Edna objevila stránku, kde se daly stáhnout nějaké latino písničky. Tak jsme stahovaly písničku po písničce ještě přes vytáčené připojení, což bylo šíleně pomalé a taky hafo mega moc drahé. A my vždycky na každou písničku byly úplně šíleně natěšené a vždycky jsme jednu písničku dokázaly poslouchat třeba celý týden.
Pak Edna začala shánět lidi, kteří dělali nějaké weby o latinu. No a jednou tak hledala a hledala, až našla Web Shushy. A tím jsme získávání latino céd rozjely definitivně. Nejdřív tak, že jsem Shushe posílala prázdná CD a ona mi vypalovala nějaká cédka v mp3 a já je vždycky dala Edně. A naše štěstí rostlo úměrně tomu – no považte, už jsme neměly jen písničky, ale celá cééédka!!!
No a pak časem přišel rychlý internet. Nejdřív ho měla Edna, takže taky víc a víc hledala. A pak i já a já zkusila emule. A pak už to jelo! Tahala jsem a tahala a tahala z emule, dávala cédka Edně a ona mně nějaké písničky a taky cédka, když sehnala. A takhle jsme se o hudbu dělily a dělíme dodnes.
A s latinem rostl i můj zájem o španělštinu a když jsem nastoupila na střední školu, začala jsem chodit do španělštiny.
A taky jsem pak nějak poznala tohle latinofórum – jo vlastně mi o něm řekla Shusha, a tak jsem taky začala shánět cédka tu.
A tím můj příběh asi končí. Teda spíš tady končí vyprávění. Ale příběh s latinem se nekončí zdaleka. Ten píše sám život.
Ufff!! To se Chiqui ňák rozjela. :-D Ale jsem ráda, že jsem vám mohla svůj příběh taky vypovědět. A jestli chcete, přidejte se i vy ostatní.
24000 abrazos sin fronteras!!!
Chica
Edna:
Chico, vítej. Jsem moc ráda, že jsi zase tady. Moc hezky jsi to napsala. Moc se mi to líbilo.
Chica:
Edna, jsem ráda.
Anatrotto:
chica a edna: holky to je uplne krasny pribeh!!! a este kdyz mame moznost videt to z obou stran...
myslela sem si ze ste starsi... nevim tak kolem dvaceti a vys...
ale fakt je to strasne mile... o necem podobnm sem snila kdyz sem byla mala
Honolulu:
baby, ja sa pridavam...strasne prijemne sa mi to citalo.
A aby som nezabudla, obom /a samozrejme aj ostatnym/ este raz dakujem za hudbu, ktoru nam sem davate. Velmi si to vazim.
Ricky:
Jéé, to je fakt krásný Ednito a Chiqui!!!
Já za svůj začátek s latinem vděčím Chice!!! Protože ještě než jsem vůbec věděl, co je to emule, tak Chica mi dala několik cédéček, který mám stejně nejraději i když ted jich mám mnohem víc. Stejně jsou Pau a Fey nejlepší
Efu:
taky se přidávám !!!!!!!!!!
já vděčím víte komu ?? naty a rickymu !!! jak se nám to tady pěkně prolíná
a chice taky ...
a v neposlední řadě tomuto foru, kde sem narazila na emuli. geniální věc
ricky: NEE !
Ricky:
Efu - pro mě jo i když třeba Fey nemá moc kvalitní věci, tak je mám nejradši, asi protože byly z prvních, co sem poznal...
Efu:
jo aha, tak to chápu. ale spíš sem to myslela tak, že z ní nemůžu nějak moc čerpat ... třeba ale až vydá další cdčka, tak to k ní budu mět jiný vztah
já taky mám ty staré věci mrtě ráda ... a teď třeba furt poslouchám gildu, prostě bez cumbiy se nedá žít a to sem na ni i jednou nadávala, jak eště byla s náma mili. ale teďka je to můj poklad. a eště má toho mrtě moc, vpodstatě sem to ani šecko neslyšela
pamatuješ si, jak ji v smv zpívala natálka - no es mi despedida ? někdy kolem 150ky. zpívala to úplně náderně !!!
Ricky:
jo, tak an tom se shodnem já mám někdy období, že nemůžu poslouchat nic jinýho než cumbiu... bylo by super, kdyby Naty přezpívala víc jejich songů...
Efu:
a taky je to plus munecy bravy. ty diskotéky nemají obdoby.
nedávno jak sem gildu poslouchala, tak tu za mnou vletěla matka a že prý takové songy se hrály, když myla mladá. a že se to tančilo na plesech. ona z toho měla úplně vánoce. ale nevím, proč mě to říkala až teď, když už ji mám tak dva roky ...
ale stejnak ty začátky neměly chybu ... já si pamatuju, jak sme fey objevovali spolu jak sme měli jen ukázky z cd la fuerza del destino
nebo jak sem se zbláznila do any barbary, to sem tenkrát měla tak 6 latino cdček, jak sem ji objevila.
anebo tady na foru ty nekonečné spory, kdo je lepší, jestli nat nebo thalia
a taky sem na začátku strašně nechápala, jak někdo nemůže mět rád naty. sem myslela, že ji musí milovat každý.
Efu:
a eště k té gildě - taky si pamatuju, jak sme dycky byli šťastní za každý nový song, co sme od ní našli. přesně, jak to píše chica. a já sem byla strašně šťastná, když sem měla prvních 12 sekund z se me ha perdido un corazón.
a potom jaks mě to psal ty v sz, že když naráz máme všeho strašně moc a nevíme na co se dřív dívat a co dřív poslouchat, tak už si toho člověk tak moc neváží ... už to bere jinak.
Chica:
Ano ano, prolíná se to tu nádherně, protože Rickyho jsem, tuším, poznala přes Mili a Mili přes Rickyho. :-D No prostě už ani nevím, jak jsem našla Rickyho web nejspíš o Nat. A ze srandy jsem tam pak napsala do guestbooku ve španělštině. A Ricku mi odpověděl. A tyjo... Moc dobře si pamatuju na tu korespondenci, jak mezi mnou a Rickym lítaly e-maily jeden za druhým a pak i SMS. A pak jsem se nějak ptala, kam chodí na školu, a zjistili jsme, že jeho a moje škola jsou od sebe asi tak pět minut a pie. A tak jsme se domluvili, že se sejdeme. A já mu pak dala nějaká cédka, kde bylo i něco od Fey. - A to něco jsem předtím získala od Shushy. Prostě haluz. Pak jsme se sešli ještě jednou, a to mi RIcku vypálil nějaká videa, mixíky a tak různě od Pau Rubio. "Ricku, Te quise tanto a capela je bomba! Ale hlavně víš co - pau pau pau pau lalalala!! Algo tienes!!! Que me excita!!! Y gritoooo!!!! - Nuestra canción!"
Takže asi tak. :-)
A Nat...Yeee!! My sme ji v té době žrali celá třída. A jednou jsem se hrozně pohádala s jednou mojí kámoškou kvůli textu Río de la plata. Ona mi totiž asi sto let slibovala text od Dónde irá. Po sto letech se uráčila mi ho donést přepsaný. A já pak někde z Brava, nebo z čeho, opsala Río de La Plata i s překladem. A když jsem jí to tenkrát řekla, tyjo ta by mi snesla snad i modré z nebe, abych jí ho donesla. Ale já se jí chtěla pomstít za Dónde irá. Nebo ona to ani neměla být asi pomsta, ale ona mě tím tenkrát hrozně naštvala. A tak jsem jí nakecala, že jsem ten text ztratila. A tak jsme mezi sebou kvůli Nat Río de La Plata vedli tichou válku. Asi po půl roce jsem jí ten text dala. Yeee ta byla tak šťastná!! Jo jo... Zlatý časy. Na to se tak krásně vzpomíná...